Obec Vrábí byla připojena k městu Brandýs nad Labem 1. 3. 1943. Od té doby se
její podoba značně změnila. Od převratu v roce 1989 se z poklidné městské čtvrti
s rodinnými domy stala oblast s průmyslovou lokalitou a značně zastavěnými obytnými zónami.
Ve druhé polovině devadesátých let byla postavena Průmyslová ulice-pozdější centrum firem a brandýské zaměstnanosti. Postupně zde našla svůj domov řada významných firem a mnoho obyvatel našeho souměstí zde získalo práci. To bylo velmi důležité, protože v té době to s největší brandýskou fabrikou šlo z kopce. Najednou bylo cca 1 300 lidí bez práce a na nejvyšším brandýském vršku se pracovní místa postupně tvořila. Petice obyvatel Vrábí neměla šanci. Vedle průmyslové zóny se díky zájmu města a později i interesu developerů začalo s poměrně masivní výstavbou bytových komplexů a domů. V horizontu několika let a volebních období tak vyrostlo Zahradní město, bytové městečko Vodojem, Pampeliška I a II, rodinné domy na Květnové. V současné době se dostavuje další developerský projekt Na Mariánské cestě. Některé komplexy se povedly více, některé méně. Někdy se hodně obtížně skloubila nová zástavba se starým Vrábím. Jsou místa, kde se to povedlo slušně, a lokality, které Vrábí příliš nesluší. Příkladem může být Vodojem, kde se spojení starého s novým moc nepotkalo. Vždy se však nová výstavba setkala s negativním názorem starousedlíků majících trvalý domov v některé z původních ulic. Pochopení pro narůstající počet domů a obyvatel nikdy původní vrábské rodiny nenašly, i když z pohledu města je to pochopitelný krok, protože jinde tolik volných pozemků pro zástavbu nebylo. Přesto obyvatelé obývající kótu s nejvyšší nadmořskou výškou ve městě by rádi vrátili čas do doby, kdy měli své obchody na návsi, svou samoobsluhu, několik hospod, dva rybníky, několik potoků a tolik přírody, že během psích procházek šlo nachodit více než stovku jarních kilometrů. Ale jako by Vrábí nemělo dost, valí se na něj mnoho dalších záležitostí spojených s další urbanizací a rozvojem infrastruktury města jako daň za dobrou brandýskou adresu. Náročným obdobím nyní prochází jedna z klíčových ulic této čtvrti Výletní (dříve Vojty Beneše nebo Jaselská). Nejdříve cca 3 roky sloužila jako objízdná trasa při rekonstrukci Pražské, kdy prošla značnou zátěžovou zkouškou. V roce 2023 se po několika propadech kanalizace musela řešit situace s inženýrskými sítěmi jako havarijní v úseku Pražská – Vrábská. V průběhu prací se zjistilo, že i plynové potrubí je potřeba vyměnit, což se realizovalo na přelomu let 2023/2024. Nyní je hotovo a občané bydlící v části Výletní se těší, že se na přelomu dubna a května dočkají konečně zahájení stavebních prací na finální podobě Výletní. Současně věří, že do konce roku bude hotovo a na jedné z klíčových vrábských komunikací se bude moci normálně žít. Během těch let se občané Výletní dočkali propadů kanalizace, obrovských děr, nerovností a kaluží, tun prachu, bláta, nárustů dopravy, obrovského množství decibelů hlučnosti, prostě všeho, co nechcete, a to všechno nyní čeká na další úsek Výletní ulice v úseku Vrábská-Seifertova. Ve srovnání s rekonstrukcí Výletní se však na Vrábí chystá mnohem větší zásah. Okrajovou brandýskou lokalitu má protínat a lemovat brandýský obchvat, jehož realizace se připravuje. Bude to další rána do vazu okrajové brandýské čtvrti. Mysleme tedy na to, jak oblast mezi brandýským centrem a Dřevčicemi vypadala v devadesátých letech a pomozme jí vrátit něco původního. Město by mohlo koupit „Hrušovák“ a utvořit z něj centrální přírodní rezervaci severního okraje města, využít Vinořský potok, přemostit jej (ne za milion), vytvořit zde cyklistickou stezku do centra a škol a udělat kolem „Hrušováku“ moderní parkovou zónu 21. století s mnoha vodními prvky (vzpomínáte na „Hitlák“?). A to nemluvíme o hodně nezdařilé obnově umělé nádrže u Špejcharu, která se proměnila v betonovou jámu bez patřičných bezpečnostních prvků, v rozporu s projektovou dokumentací. Vedení města si nyní tento problém přehazuje jako horký brambor a hledá viníka, který za to může. Zatím nikdo, tak uvidíme, na koho vedení města ukáže. Městské investice si pod svou gesci vzal přímo starosta Pecha.
Petr Čeněk a Petr Popelka, vrábští starousedlíci